Šesťáci na lyžích i bez lyží

     Třetí týden v prosinci a my jedeme na lyže! Každý rok se to opakuje. Všude je zeleno, po sněhu ani památka, lidi na nás od nádraží v Plzni až do nástupu do autobusu ve Vimperku koukají zvláštně, ba shovívavě. Nám je to jedno. Prostě věříme, že sníh bude. A taky většinou je. Když si vzpomeneme na posledních 5 let a naši paměťovou statistiku sněhu v období prosinec (kurz šesťáků) a leden (kurz sedmáků), tak prosinec v objemu sněhu o něco vede.

     Blíží se Nové Hutě a najednou se, vlastně tradičně, z autobusu ozývá: „Sníh! Koukej sníh!“ Až nám je těch dětí líto. To za našich mladých let … .

    Hned odpoledne vyrážíme na obhlídku okolí a doopravdického sněhu J. V úterý to začalo. Ráno vyndat běžky, míříme nad sjezdovku. Zde nám Pán Bůh, nadmořská výška nad 1100m a předvídavost učitelského sboru přes noc připravili přes 2km běžkařské tratě. Nadšení ze sněhu skončilo postupným esíčkovým sjetím sjezdovky. Odpoledne vyrážíme zase. Nálada v týmu není na opětovné zdolání kóty nad sjezdovkou, ale ono je to vlastně zbytečné. Uprostřed sjezdovky rozbalujeme nádobíčko a ve třech skupinách blbneme. Ať žije sníh!

    Prší … . Přes noc, dopoledne. Ani Pán Bůh, ani nadmořská výška, ani učitelstvo nezasáhlo. Tedy náhradní program. Rychlé oprášení znalostí o Nových Hutích a vlastně o celé Šumavě, rozdělení dětí do skupin a už samy vyráží po okolí a zjišťují. Vzdálenosti a časy autobusů, délku sjezdovky, okolní kopce, historii národního parku, místní pamětihodnosti. Najednou se zapomnělo i na déšť. A odpoledne? Oblíbený biatlon. Opět se závodilo, makalo, inu výsledky si přečtěte dole.

    Tak tedy výlet. Další den je to se sněhem stejné, déšť jej smrsknul na třetinu, na běžky to není. V předvečer motivační video o tajné letecké továrně z II. světové války na Františkově, druhý den brzké vstávání, krátká cesta busem a jsme tam. Opět výkřiky jako každý rok: ,,Ono je tady fakt podzemí! Posviť mi sem! Hele, tady je další díra!“. My jsme spokojeni, že děti mají každý rok stejného objevitelského ducha, že tajemnost místa zabrala. Dáváme je dohromady, stále čtyři chybí. ,,Pane učiteli, koukejte!“. Koukáme se na fotky. Ale co to je za chodbu? To musí být dlouhý?! Tam jsme ještě nikdy nebyli. A pobyt se prodlužuje a již všichni, pravda postupně, lezeme do nové chodby, která překonává vše, co jsme kdy v tomto prostoru objevili. Ani pak nevíme, jak uběhla cesta přes Bučinu, Knížecí Pláně, Borová Lada zpět k nám na Nové Hutě.

     Zase máme sníh a běžkařské tratě! Jak to, když nepadal? Jak to, když sedáme do autobusu a jedeme z kopce do údolí? Ve Vimperku místní klub díky prostředkům z EU zabezpečil dva kilometry dlouhou trať, zasněžovanou, venku mrzne, tak je to jasné. Je zdarma, což je fajn, a my jsme zase na běžkách. Chvíli nacvičujeme, chvíli volno, kluci si z toho udělali Downhill, ale co naplat, nemůžeme jim brát radost ze sněhu. Jen po očku korigujeme, aby se nic nestalo. Cítíme, že je všeho tak akorát, cítí to i místní správce a tedy hurá zpět na bus! Kouzelný půlden!

    A to je tak všechno. Uvidíme, jaká bude tahle parta, vždy jsou šesťáci něčím typičtí. Jedni zamilovaní, druzí zpěváci, další vypadali jako pěkní sígři a nakonec to tak špatné nebude. Tihle byli trochu ukřičení, na druhou stranu jsme z party 20 kluků a jen osmičky děvčat měly asi větší obavy.

Výsledky biatlonu:

Děvčata:

1.Bernhardová 11:55

2.Benešová 12:56

3.Porubčanová 13:18

4.Čechová 14:04

5.Matějovská 14:38

6.Baldíková 14:45

7.Hraničková 15:34

8.Tořínská 16:33

Hoši:

1.Levý 8:46

2.Daněk 9:41

3.Chodora 10:47

4.Bernhard 10:51

5.Barth 11:07

6.Dostál 11:20

7.Kůs 11:31

8.Šedivý 11:34

9.Spurný 11:45

10.Dudák 12:00

11.Hofman 12:07

12.Čeliš a Výška 12:16

14.Pytlík 12:20

15.Březina 12:39

16.Svoboda 13:39

17.Valenta 14:39